Drahá Caroline... na Blog.cz

Znáte to, když máte na něco nějakej názor, příjde někdo s opačnym názorem a začne vám ho vnucovat? Když jeho úhel pohledu rezolutně odmítnete, ale on si stále stojí za svym a pořád dokola slyšíte narážky na danou věc a slyšíte to pak tak často, až nad tim druhym úhlem pohledu chtě nechtě začnete přemejšlet? A když pak nakonec zjistíte, že má dotyčnej třeba pravdu, ale je vám blbý to před nim přiznat a tak radši dál tvrdíte opak, i když si to už nemyslíte? Joo děti, tak tomu se řiká síla sugesce a já jí sakra nesnášim, páč nejenom že tim zjišťuju, že jsem snadno ovlivnitelná, ale druhak mě nebaví se pořád hádat o tom kdo má pravdu...

Je až ironické, s jakou pečlivostí se moje drahá máti v domácnosti věnuje zbytečným detailům, jako třeba jak zatáhnout záclonu aby se nezmačkala a nebo každodennímu žehlení (!) matrace, aby nebyla zmačkaná, a s jakou elegancí přehlíží celek v podobě našeho bytu, který již několik let vypadá, jako po výbuchu atomovky. Vážně ji obdivuju, na tohle je asi potřeba vážně velké množství talentu a také obrany vůči mým kousavým poznámkám na toto téma.

Je docela smutný, když si uvědomíte, že za celejch 18 let co jste na světě, jste neudělali pranic užitečnýho, ba naopak, všechno co děláte akorát zkazíte. Je smutný si uvědomit, že jste měli příležitost účastnit se spousty super akcí, kterejch se obvykle dítě nebo mladej člověk účastní, ale vy jste se účastnit nemohli. Je smutný, když nemáte absolutně žádný životní cíle, je smutný, když si uvědomíte, že jste v životě byli skutečně šťastný jen jednou a smutek je váš nejlepší přítel. Je skutečně smutný žít takovejhle život, kdy jste dostali to co jste si opravdu přáli tak maximálně dvakrát, je smutný se každej den přetvařovat a dělat jakoby nic, je smutný nemít nikoho, kdo by vás objemul, když je vám smutno, kdo by vás měl rád tak jak jste, je smutný když o vás nikdo pohledem nezavadí... Proč nejde v životě dát New game?...

Na toto téma už jsem mám ten dojem před pár lety něco psala, ale mám od včera nějakou psací a toto téma se mi dnes tak krásně nabídlo, až mě to téměř vyděsilo :D no, já nevim čim to je, ale blbci prostě nevysvětlíš, že máš pravdu, protože je to blbec. Napíšu článek, kterej se někomu nelíbí a hned jsem vejabaná píča nebo tak něco. Je vidět, že inteligentních lidí na netu se bohužel moc nevyskytuje a když, tak je ukamenován nadávkami blbců, kteří nepochopili, co tím chtěl básník říci. Předpokládám, že za tento příspěvek sklidím jistě pár pěkných nadávek, ale víte co? Mě to žíly netrhá, fakt ne. Jen prostě nechápu ten důvod, když s něčím nesouhlasím, tak se to dá vyjádřit i slušně a někdy je slušná kritika výstižnější a lepší, než hora nadávek a nic víc. S timhle naše kultura jednou vážně dojde do háje a už ani ti blaničtí rytíři nám nepomůžou. A i kdyby mohli, myslim že by se na nás vykašlali, neboť by se jistě našlo pár jedinců, kteří by je poslali do prdele x)

Předem chci říct, že jsem pražák a proti moravě absolutně nic nemám. Nechci nikoho obhajovat ani odsuzovat, chci jen napsat menší zamyšlení o tom, co vyvolala skupina " Nás v Praze nějaký povodně na Moravě nezajímaj :D :D :D"...

Já to nechápu, nějakej blbec založí trapnou skupinu a hned se vyrojí tisíc lidí nadávajících na pražáky, jaký jsou to čůráci a kreténi a já nevim co ještě, jak jsme nafoukaný a jak se všechno točí jen kolem prahy, protože praha je podle nás centrem vesmíru. A to proč? Kvůli jedný blbý skupině...  Já chápu, že se asi cejtěj znevýhodněný, ale sakra jsme malá země a je to hlavní město, tak je snad logický, že je trošku důležitější než brno nebo ostrava, ale to jim nedává právo házet pražáky do jednoho pytle a nadávat nám do zajebanejch kokotů...tak ať se odtrhnou jako slováci a utvořej si zase velkomoravskou říši...

Klidně mě ukamenujte, ale jestli tohle čte nějakej moravák se stejnym názorem jako jsem četla na fb, nechť si uvědomí, že my jsme taky lidi, jsme jeden národ a urážet všechny kvůli debilní skupině, je vyloženě blbost a akorát to dokazuje, kdo je tu nafoukanej...

je spousta věcí, u kterejch už od začátku víme, že sou předurčený k záhubě a stejně se snažíme dělat vechno pro to, aby to bylo jinak... otázkou je, proč..?

Už je to tu zas. Ta nepříjemná otázka klepající na dveře mého života, ta otázka, která se mi čím dál tím víc lepí na paty a dýchá mi na záda. Otázka mé budoucnosti, mého budoucího studia, mého života. Další školní rok utekl jako voda při povodních a já si opět uvědomila, že moje rozhodnutí, které by mi patrně mělo změnit život se nezadržitelně blíží. Zjištění, že za nějaký ten měsíc nastoupim do předmaturitního ročníku a že mi tedy bude zbývat zhruba rok na výběr vysoké školy, mě vskutku velice vyděsil. Teď už nebude možné omlouvat svou nerozhodnost větou "do matury času dost, se pak ňák rozhodnu", teď už to bude buď a nebo... Nejhorší na tom ale je, že člověk se jednou k něčemu rozhodne, myslí si že na furt a pak se stane něco nečekanýho a tento o svém rozhodnutí začne na plné čáře pochybovat. Bože, co bych dala za to vrátit se do prváku a moct na otázku "na jakou vejšku chceš jít?" odpovědět "vim já? To je až za šest let, času dost ne? :)"...

pozn. autora: za 1) k tomuto článku mě svym způsobem dohnala má věrná přítekla Kokštajn, která mě včera dohnala do takový deprese, že nevim co ze mě bude, až sem kvůli tomu prakticky celou noc nespala. Na druhou stranu to má výhodu, konečně sem sem něco napsala x)) a za 2) tady vidíte, jak mě tohle téma tíží, když tomu věnuju už druhej článek x)) za rok nashle :)

Tak sem byla včera nucena udělat baťohovou inventůru. To byste nevěřili (nebo možná jo, já nevim) jakej borel a sajrajt se dá během pár měsíců studentského života v baťohu nahromadit - zbytkem starý svačiny někdy z října počínaje, přes miliony malejch papírků a lístečků s "very impórtnt" vzkazama a zprávama a hromadou igeliťáků neznámého původu konče. Teď abych nebyla za magora, že mě chytnul vánoční ouklid, to ne, ae naprosto "dobrovolně" (mamka nemá kupon na legitku a já byla z naší 2 členný domácnosti nejblíž) sem se vydala do Kauflandu (fujky) na velký vánoční nákup, jelikož doma už nic jedlýho nebylo a 3 dny bude zavříno. Teda řeknu vám, Kaufland 4 dny před Vánocema, to je horor největšího kalibru. Nehledě na to, že se nachází v takovej prdelákovicích, kde to je jak na větrný hůrce a čekat byť jen 5 minut na autobus je zkouška nejen vaší trpělivosti, ae i toho, co všechno vydržíte a přežijete. Moje uši toho bez čepice moc nevydržej (ano maminko, mělas pravdu) a moje nohy sic v koženejch, ale furt v converskách taky ne.

K tomu baglu ještě. Teprve v pátek sem si uvědomila (pravda, již poněkolikáté), jakej sou ty školní skříňky úžasnej vynález! Díky nim nosim v báglu sotva čtvrtinu učiva, co bych jinak musela denně táhnout. Ve vašich myslích asi vyvstává dotaz, proč zrovna v pátek. No, byla sem přesvědčena, že bych si na prázdky mohla vzít něaké to učivo dom, kdyby mě nááhodou chytla potřeba se vzdělávat (ani mě nehne, ae souhlasila sem, aby to nevypadalo). No a když sem vyndala tu hromadu věcí z dálky připomínajících přežvýkaný salát, která s tim co sem přinesla tušimže v úterý měří zhruba půl metru, zděsila sem se. V tý skříňce to tak strašně nevypadá, i když...

Jinak dneska už nám oficiálně začala zima. K tomu se vlastně taky vztahuje nadpis, páč tento den mi rok co rok připomene příhodu ze základky, když nám pani učitelka vysvětlovala, kdy začíná jaro, léto atd a když po půl hodině s nadějí v hlase vznesla dotaz, co že to je toho 21.12., spolužák bez váhání odpověděl, že Cvrčina má svátek :-) pro neznalé: na základce mi řikali Cvrčku (od toho Cvrčina) a já mám právě toho 21.12. svátek :-)

Jo, v pátek sem čirou náhodou narazila na blog jedné slečny "fleur.petite", která v jednom svym článku chválí náš blog, že prej u nás nachází inspiraci, no nevim :-D nevim sice, kdo ta slečna je, ale něčím mi připomíná mojí kamarádku, ať už tim jak píše, nebo tim co píše. Nikde ale neni žádnej záchytnej bod, kdože to ta slečna je, tak nevim. Každopádně jí tímto za mě i za Kokštajn děkuji za zmínku o nás a sme poctěny, že naše homokládoviny někoho inspirovaly k něčemu většímu, než k smíchu :-D pokud by vás to zajímalo, tak její adresa je fleur.petite.sblog.cz, je tam začátek její knihy, vypadá to zajímavě ;-)

No to je prozatim asi vše. Myslim, že sem podala vcelku dlouhý hlášení, ale brzo se zase otvu. Kdybyste někdo zjistil, kdo ta fleur je, dejte vědět, celkem by mě to zajímalo :-) hauk

P.S.: Kokštajn prej hlásí comeback, tak se těšte ;-D

Tak ve středu sme měli akademii. Řekla bych to asi takle: začátek skvělý, prostředek chvilkama pokulhával (ae Klára a lukáš byli fakt dobrý ;-), mno ale konec? Jednim slovem ÚÚ-ŽAS-NÝÝÝ!!! :-D Větší výtlem sem dlouho neměla, doslova sem brečela smíchy :-) abyste chápali (vy co ste tam nebyli, viď Báro?:-), maturanti si připravili taneček (nebo spíš "taneček"? ;-) v obepnutejch tričíčkách, sukýnkách, či růžových podkolenkách, no prostě něco nepopsatelnýho :-) samozřejmě musim zmínit snopkovo tančení hiphopu s holkama z 2.B (btw, dyž má 2.B karanténu, jak mohly bejt holky na akademii?) - stále přemejšlim, zdali to bylo nacvičený, bo ne... Ae stálo to za to :-) pak taky jako již tradičně vystoupil kouzelník a ten zbytek tak nějak pominu. Jo ještě baletní skupina Bernardýn stojí za zmínku ;-) no prostě bych řekla, že to byla nejlepčí akademie v dějinách co sem zažila :-D jinak přeju vám veselý vánoce a tak :-) loučim se